Komentáře k článku: Zápisník špatné matky
cukrenka®svetu.cz: Chápu, že máš deprese a nemáš teď chuť řešit jiný "sračky".:D Ale učitelku chápu, že byla znepokojená. Přece jen - boule a odřeniny. Mně na chodbě na základce srazil jeden kluk..ještě na prvním stupni. Lítal po chodbě, nedíval se a narazila do mě takovou silou, že jsem spadla na zem. A doteď tu bouli na čele mám. Ne asi nijak mega výraznou, ale vidět při určitém nasvětlení jde. A přijde mi, že čím jsem starší, tím víc mi z čela vystupuje. Takže...sice se řekne "jen boule", ale já kdybych věděla, kterej čurák to byl a v podstatě mi "zdeformoval čelo" na zbytek mého života, tak ho snad dneska bez prdele jdu sejmout.:D A kdyby někdo mýmu dítěti způsobil bouli a odřeniny, tak bych teda byla pěkně rozzuřená a bylo by mi fakt jako těžce u prdele, zda má to děcko ADHD a následky svých činů si uvědomuje.
Vím, teď jsem na Tebe zlá a nejsem zrovna na Tvý straně, ale vem si to z pohledu toho druhýho rodiče. I když je možný, že samozřejmě Lou ty boule a odřeniny nezpůsobila, přestože tam byla nejstarší. Kdyby ale jo, tak bych jí pěkně vynadala.
Snad už teda Tornádo zlobit nebude. A Tobě přeju ať je Ti brzo líp a nemusíš tyhle věci řešit. Deprese jsou svině...
lentilka-sdeluje: Já to znám i z druhý strany, když byla na základce Slečna, chodila furt s něčím. Rozbitý koleno, roztržený džíny, rozbitej mobil... Na rodičích těch vejlupků, co za to mohli, jsem se nedomohla ničeho nic.
Já to psala až po té, co jsem s Lou mluvila. Byla zdrblá dost, dokonce ubrečená, učitelka jí řekla své. S čímž souhlasím.
Hele, ono se to strašně špatně vysvětluje; já vím, jak Lou funguje a v tu chvíli fakt nemělo smysl nakládat jí dalšíma výčitkama.
Víš, já s Příšerkama jednám jako s rovnocennýma partnerama - od té doby, co vyrostly z toho zvířátkovského věku, kdy stačilo najíst, vyspat, pomazlit. Já vyrůstala v systému příkazů a zákazů bez vysvětlení, proč to či ono nesmím či musím. A pamatuju si, jak strašně mi to vadilo a jak mě to vzdalovalo od matky. Sice jsem ji respektovala, ale spíš jsem se jí bála, než že bych k ní měla nějaký vřelý vztah. I když... Ono v tom byla i spousta dalších věcí, že.
Takže jsme s Tornádkou měly debatu na téma, proč to bylo hloupé chování a co by bylo, kdyby tam vlítlo auto a že sama moc dobře ví, že tady každej jezdí jako debil a padesátku nerespektuje... No a pak jsem z toho napsala stručný výtah a myslela jsem si, že to bude vtipné. A vyznělo to blbě. :)
sargo: Výčitkama ne - ale pravidlama! Nedokáže se neprat? Fajn, ale musí se dodržet:
- být protivník stejně velký nebo větší
- žádné viditelné následky
- nesmí vás nikdo vidět
- ale když už vidí, mužně se všechno přizná
Takže jak vidíš, pozice nejhorší matky je již zabrána, poprat se můžete maximálně o předposlední. *smich*
tlapka: Mrzí mě, že toho máš naloženo na hřbetu tolik, ale já chápu i tu učitelku. Ona Tě musí o všem informovat bez ohledu na to, co dalšího řešíš. Sama ve škole pracuju a při jakékoli zmínce o čemkoli okamžitě zazní: "A rodiče jste informovali?", protože si prostě potřebujeme krýt záda. Ono totiž ne všichni rodiče jsou rozumní a pokud se jim neposkytne informace okamžitě, tak jsou schopni to otočit proti škole. :(
Takže myslím, že jsi to vyřešila skvěle. Nevykašlala ses na to, nedramatizovala to, prostě víš nejlíp, jak na své děti, a snad už zase bude zase jenom líp. :)