Zhasněte starosti. Život je motýl.
Článek Zápisník špatné matky
Komentáře k článku: Zápisník špatné matky
cukrenka®svetu.cz: Chápu, že máš deprese a nemáš teď chuť řešit jiný "sračky".
Ale učitelku chápu, že byla znepokojená. Přece jen - boule a odřeniny. Mně na chodbě na základce srazil jeden kluk..ještě na prvním stupni. Lítal po chodbě, nedíval se a narazila do mě takovou silou, že jsem spadla na zem. A doteď tu bouli na čele mám. Ne asi nijak mega výraznou, ale vidět při určitém nasvětlení jde. A přijde mi, že čím jsem starší, tím víc mi z čela vystupuje. Takže...sice se řekne "jen boule", ale já kdybych věděla, kterej čurák to byl a v podstatě mi "zdeformoval čelo" na zbytek mého života, tak ho snad dneska bez prdele jdu sejmout. A kdyby někdo mýmu dítěti způsobil bouli a odřeniny, tak bych teda byla pěkně rozzuřená a bylo by mi fakt jako těžce u prdele, zda má to děcko ADHD a následky svých činů si uvědomuje.
Vím, teď jsem na Tebe zlá a nejsem zrovna na Tvý straně, ale vem si to z pohledu toho druhýho rodiče. I když je možný, že samozřejmě Lou ty boule a odřeniny nezpůsobila, přestože tam byla nejstarší. Kdyby ale jo, tak bych jí pěkně vynadala.
Snad už teda Tornádo zlobit nebude. A Tobě přeju ať je Ti brzo líp a nemusíš tyhle věci řešit. Deprese jsou svině...
lentilka-sdeluje: Já to znám i z druhý strany, když byla na základce Slečna, chodila furt s něčím. Rozbitý koleno, roztržený džíny, rozbitej mobil... Na rodičích těch vejlupků, co za to mohli, jsem se nedomohla ničeho nic.
Já to psala až po té, co jsem s Lou mluvila. Byla zdrblá dost, dokonce ubrečená, učitelka jí řekla své. S čímž souhlasím.
Hele, ono se to strašně špatně vysvětluje; já vím, jak Lou funguje a v tu chvíli fakt nemělo smysl nakládat jí dalšíma výčitkama.
Víš, já s Příšerkama jednám jako s rovnocennýma partnerama - od té doby, co vyrostly z toho zvířátkovského věku, kdy stačilo najíst, vyspat, pomazlit. Já vyrůstala v systému příkazů a zákazů bez vysvětlení, proč to či ono nesmím či musím. A pamatuju si, jak strašně mi to vadilo a jak mě to vzdalovalo od matky. Sice jsem ji respektovala, ale spíš jsem se jí bála, než že bych k ní měla nějaký vřelý vztah. I když... Ono v tom byla i spousta dalších věcí, že.
Takže jsme s Tornádkou měly debatu na téma, proč to bylo hloupé chování a co by bylo, kdyby tam vlítlo auto a že sama moc dobře ví, že tady každej jezdí jako debil a padesátku nerespektuje... No a pak jsem z toho napsala stručný výtah a myslela jsem si, že to bude vtipné. A vyznělo to blbě. 
sargo: Výčitkama ne - ale pravidlama! Nedokáže se neprat? Fajn, ale musí se dodržet:
- být protivník stejně velký nebo větší
- žádné viditelné následky
- nesmí vás nikdo vidět
- ale když už vidí, mužně se všechno přizná
Takže jak vidíš, pozice nejhorší matky je již zabrána, poprat se můžete maximálně o předposlední. 
tlapka: Mrzí mě, že toho máš naloženo na hřbetu tolik, ale já chápu i tu učitelku. Ona Tě musí o všem informovat bez ohledu na to, co dalšího řešíš. Sama ve škole pracuju a při jakékoli zmínce o čemkoli okamžitě zazní: "A rodiče jste informovali?", protože si prostě potřebujeme krýt záda. Ono totiž ne všichni rodiče jsou rozumní a pokud se jim neposkytne informace okamžitě, tak jsou schopni to otočit proti škole. 
Takže myslím, že jsi to vyřešila skvěle. Nevykašlala ses na to, nedramatizovala to, prostě víš nejlíp, jak na své děti, a snad už zase bude zase jenom líp.